Tomáš vyšel do zahrady
a seškrábal ze zdí
všechny sprostý nápisy
otrhal tam růžím
jejich rudé květy
okvětními lístky
pokryl všechny cesty
a růže pod nohama pláčou,
stejně je vítr odnáší
vteřinu po vteřině slábnou
odlesky v rudých chomáčích