ne, já jsem neprozřel,
jen někde zapli proud,
stejně dál věci žeru hmatem
a když je potmě osahávám
tak zkouším potají
z nich kousky pro sebe si lámat
ne já jsem neprozřel,
a věci pořád, stále stejně
na mě z polic padají
a prýskají jim barvy
hrnky cinkají si do tmy
ulámanými oušky
a co mi svítí v očích
je jen odraz slabý žárovky
v chodbě tam nad schodištěm…